Milí přátelé amatérského divadla, toto je zpráva o regionální přehlídce inscenací pro děti a mládež Dospělí/pro radost/dětem. Konala se v Havlíčkově Brodě ve dnech 10. až 12. května 2024. Existuje už 31 let jako předstupeň celostátní přehlídky Popelka v Rakovníku. Všechna ty roky přehlídku zajišťuje místní soubor ADIVADLO, s velkým nasazením. V Havlíčkově Brodě, pokud jste tam nebyli, je ve hře obrovský kulturní dvojdům Ostrov, se dvěma sály, z nichž jeden má elevaci. Druhý je rozdělen a vzniká tak příchozí prostor, naplněný výstavkami a instalacemi dětí z místních a okolních škol, školek a léčeben. Výstava je přístupná už několik dní před samotnou přehlídkou. Bylo potřeba školy navštívit, děti motivovat a pak všechna vzniklá díla přivézt, instalovat, po konci přehlídky vrátit a kdo myslíte, že to asi dělal? V mezičasech taky běží pro zájemce a vytrvalé diváky výtvarné dílničky. Přehlídka je prostě hodně otevřená městu a zdá se, že to má své výsledky. I při krásném počasí se přišlo podívat na osm představení přes 750 diváků. Přehlídku také navštívil starosta města s místním senátorem, starostou to bývalým. Zdá se, že pro město je to přehlídka, se kterou se počítá.

Takže, přijelo a zahrálo osm divadel, z nichž dvě byla inspirativní. Jednak Divadýlko Mrak z H.B. a pak také One Woman Show Daniely Weissové z Turnova, zde také členky poroty, která nahradila soubor z Třešti, který nepřijel. Její autorská hra Čert to vzal je příležitostí dokázat, že Dáda je v loutkovém divadle snad nejlepší v interaktivním jednání s dětmi přes inteligentní divadelní humor, který forbínu překonává.

Přehlídku zahájily a ukončily dvě inscenace, které stály za to. (jedna z Manzoniho otázek- stálo to za to?) Obě inscenace stály na počátku své cesty. A to bylo jediné, co by je mohlo spojovat. První, Rytíř a la Carte Veliký, bylo dílo ADIVADLA. Tyto variace na Dona Quijota sepsal a režíroval Miroslav Lhotka. Hra přinesla několik nových motivů, vyplývajících ze situace v souboru, působila imaginativně, aspoň místy, a byla herecky zajímavá. Však taky dvě hlavní postavy dostaly ocenění za herectví. Soubor dostal cenu za inscenaci. Rakovnická Popelka ovšem tuto inscenaci, vcelku podnětnou neuvidí, protože byla shledána hrou spíše pro dospělého diváka. Porota doporučila do širšího výběru inscenaci třebechovického SYMPOSIONU – Až opadá listí z dubu. Tento známý Werichův pohádkový příběh tedy taky není směřovaný k nejmenším dětem, leč máme i děti větší. A jak rostou, tak ještě větší.. V této inscenaci se přihodilo, že všechny užité složky sloužily zamýšlenému celku. A ten dopadl jednoduše, vkusně, vytříbeně. Za toto úspěšné obrazivé převedení nejednoduchého narativu na scénu, dostal soubor ocenění. Došlo se zde k zajímavému tvaru, který diváky určitě uspokojil.

A co se dělo mezi těmito hrami. NaKop Tyjátr z Jihlavy přijel se svou lehce inovativní verzí pohádky o perníkové chaloupce. Vše proběhlo lehce a barevně, jako jeden veselý tanec. Divadlo Říše loutek zahrálo Dášenku v zajímavé výpravě Tomáše Běhala. Dva dobří, energetičtí herci ovšem nemohli předstírat, že nehrají loutkové divadlo. SCHOD z Chotěboře přivezl hru O čarovné flétně, jejíž původ nám zůstal zatajen. Soukromé Divadýlko Mrak hrálo o Palečkovi a lipský ochotnický soubor z Lípy muzikál Bumbrlíček. Byli vyzbrojeni fungující technikou a někteří i krásnými hlasy. A tu podotýkám- zpívat je zdravé, zvlášť s radostí. Neviděli jsme soubor z Uhlířských Janovic, který na poslední chvíli odřekl pro nemoc. Škoda, na Deník Dory Grayové jsme byli zvědaví. Co se ale naplnilo v plné míře, byla práce dětské poroty. Skupiny dětí pod vedením Dany Svobodové a Karla Tomase si všechna představení mohly znovu prožít, rozkrýt a v prostoru či na papíře se k nim vyjádřit. Výsledky jsme mohli vždy slyšet během povídání porotců s tvůrci. No a porota letos shlédla všecka představení ve složení: Luděk Richter, Daniela Weissová a Blanka Šefrnová, která zprávu pro vás sepsala.